Protlačili nesmyslné rozšiřování mýtného v regionech, najednou se k němu nikdo nehlásí

Jiří Tichý, Právo - Ministerstvo dopravy (MD) hodlá v nejbližších dnech vyhlásit tendr na pokračování výběru mýta v ČR po roce 2019. Přestože na zadávací dokumentaci pracuje MD spolu se svým mýtným poradcem Deloitte prakticky utajeně, na veřejnost začaly unikat některé detaily.

 Podle těchto informací chce MD použít takzvané jednací řízení s uveřejněním v kombinaci se soutěžním dialogem. V zadání zůstává kritizovaný záměr rozšířit mýto o 900 kilometrů silnic první třídy a samotná cena má být zastropována částkou 27 miliard korun pro desetileté fungování mýtného systému. „Pokud se ta čísla potvrdí, chystá se tady ještě větší průšvih, než jsme mysleli,“ řekl v rozhovoru Karel Černý, obchodní ředitel společnosti Kapsch v České republice.

* Poměrně razantně kritizujete připravovaný mýtný tendr. Není to ale proto, že se této chystané otevřené technologicky neutrální soutěže obáváte?

Proč bychom se báli? Kapsch je dnes globální lídr v mýtných systémech, jsme připraveni nabídnout státu jakoukoliv technologii. Účastníme se po světě s úspěchem desítek tendrů ročně. Z pohledu soukromé firmy a logického favorita dokonce připravovaný monstrózní mnohamiliardový tendr vítáme. Jako daňoví poplatníci si ale musíme klepat na čelo, že se v současné protikorupční atmosféře podaří ministerstvu dopravy a vládě vyhlásit do očí bijící nehospodárnou a ekonomicky nesmyslnou soutěž.

* Co považujete na chystaném tendru za nehospodárné? Znovu vysoutěžit čas od času dodavatele by přece měl být pro stát běžný postup.

Nikdo nezpochybňuje potřebu vyhlásit tendr. V pořádku už ale není, že stát naprosto rezignuje na vlastní majetek a vynaloženou investici. Kvůli něčím zájmům vyhodí funkční a spolehlivý mikrovlnný mýtný systém v hodnotě 6 až 7 miliard korun. Tím totiž zřejmě skončí připravovaný tendr. Proč ministerstvo nesoutěží provozovatele svého mýtného systému, jako to udělalo třeba Rakousko? Proč se tady konstruuje obří miliardový mýtný tendr, jehož podmínky navíc nastavují tak, aby zvítězil satelit, a tedy výstavba nového mýtného systému prakticky na zelené louce? Komu to má sloužit? Daňovým poplatníkům rozhodně ne.

* Mluvíte zřejmě o tendrové podmínce, která se týká rozšíření mýta o 900 kilometrů regionální silnic. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) veřejně prohlašuje, že on osobně je proti rozšiřování, ale že jde o koaliční kompromis.

Je to paradoxní. Nejdřív někteří prohlašují, že stát se má řídit jako firma, a pak se vykašlou na rady vlastního odborného poradce a ustoupí jakémusi koaličnímu amatérskému rozhodnutí od stolu. Neřeknu, kdyby měl stát alespoň nějakou hlubší dlouhodobou strategii či vizi zpoplatňování komunikací, ale tohle byl podle mě zkrátka jen politický handl. Nehorší je, že to nakonec odnese ministr Ťok, který bude možná muset za čas policii a státním zástupcům vysvětlovat, proč znehodnotil miliardy ze státního majetku, aniž by tím dosáhl nějakého dalšího prospěchu pro státní kasu. S blížícím se vyhlášením tendru je zajímavé sledovat politické kuloáry. Nejdřív totiž kdosi protlačil nesmyslné rozšiřování mýta do regionů navzdory odborníkům a expertům. A teď, když se ukazuje, že takto vyhlášený tendr by mohl skončit fiaskem, najednou se k autorství záměru nikdo nehlásí.

* Ono se opravdu neví, v čích hlavách nápad s rozšiřováním mýta vznikl?

Ale ano, jeho iniciátorem jsou politici sociální demokracie. Nevíme, co je k tomu ve skutečnosti vedlo, nebo alespoň se o tom veřejně nemluví. Rozšiřování do regionů jde navíc přímo proti jejich voličům na venkově. Dokonce se někteří nechali slyšet, že se rozšiřuje proto, aby se znesnadnila pozice Kapsche a zároveň otevřela cesta i pro konkurenty, třeba i předražený slovenský SkyToll. Čili sociální demokraté jsou kvůli vyvažování tendru ochotni zbytečně vyhodit miliardy daňových poplatníků na výstavbu dalšího mýta, když už jedno mají. Sebevědomý stát by toto nepřipustil, pro něj by byly na prvním místě zájmy občanů, a nikoliv mýtných firem či lobbistů a finančních skupin za nimi schovaných. Připravovaný tendr s rozšířením mýta o 900 kilometrů silnic první třídy navíc nesplňuje ani vlastní vládní usnesení číslo 1000 z roku 2016. Tam si vláda odhlasovala, že rozšiřování mýta do regionů se má provést, jen když to bude mít regulatorní či pozitivní ekonomický efekt. Odborníci ovšem spočítali, že to nepřinese ani jedno.

* Kapsch nedávno oznámil, že český mýtný systém bude od září připraven zapojit se do jednotného evropského mýta. Co když se ale nynější systém už za dva roky vypne?

Samozřejmě že když tady postavíte nové mýto, tak všechny investice do toho dosavadního přijdou vniveč. To by ale byla jen další ukázka nehospodárnosti českého státu. Nejdříve si nechá svůj mýtný systém zdokonalit za 300 miliónů korun tak, aby splnil nařízení EU o jednotném celoevropském mýtu. A pak připraví tendr, který povede k vypnutí vlastního systému a vyhození i těchto čerstvě investovaných peněz. Znovu opakuji – stát má v majetku mýtný systém v hodnotě 6 až 7 miliard, který je plně funkční, spolehlivý a vyzkoušený, připravený vybírat mýtné bez zvláštních investic další desetiletí.

* Záměr rozšířit mýto na jedničkách, jichž je dnes zpoplatněno jen 230 kilometrů, kritizuje Asociace krajů, dopravci i podnikatelské svazy, a smysl v něm nevidí ani prezident Miloš Zeman. V čem je tedy riziko rozšíření?

Vláda slibovala, že o důležitých věcech bude rozhodovat transparentně a po diskusi s těmi, kterých se týká. Žádná odborná debata o budoucnosti mýta však neproběhla. Vláda také slibovala, že bude podporovat venkov a drobné podnikání. Místo toho zavádí – a to statečně před volbami – regionální mýto, které dalšími poplatky zatíží místní podnikatele, a nakonec ho v ceně zboží zaplatí tamní občané.

* Bude z toho stát něco mít?

Stát zaplatí miliardy za stavbu dalšího mýtného systému, aby nevybral nic navíc proti nynějšímu stavu. Mimochodem, kdyby MD valorizovalo mýtné tarify na dálnicích, kde jezdí nejvíc tranzitní dopravy, zvedlo by výběry mýta hned, a klidně o jednu či dvě miliardy.

* Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zdůvodňuje rozšiřování mýta snahou dosáhnout v chystaném tendru technologické neutrality. Ministr Ťok zase uvádí, že se na něj kvůli rozšíření zlobí jak zastánci mikrovlny, tak i satelitu, a že to tedy bude asi dobře připraveno...

Prostá logika říká, že když máte podle regulí EU na výběr mezi dvěma technologiemi a ani jedna se pro váš záměr nehodí (jak říká pan ministr, obě strany se na něj zlobí), tak jste asi zvolili nesmyslné a neekonomické řešení. Každopádně ať si politici myslí cokoliv, mýtný tendr nebude technologicky neutrální, ale směřuje k satelitní technologii. I proto zvažujeme, že Kapsch v tendru rovněž nabídne satelit. Podle mne je jasné, že nynější státní systém, byť plně funkční, po tendru skončí. Jediné, čeho stát dosáhne, je zbytečná investice do nového mýta, zvýšení provozních nákladů proti dosavadním a bohužel prakticky stejný výběr mýta jako dnes.

* Proč by se nemohlo na regionální silnice nižších tříd rozšířit nynější mikrovlnné mýtné s branami?

Technologicky to nemožné není, ale postavit v regionech mýtnou infrastrukturu by bylo zásadně komplikované kvůli zdlouhavému stavebnímu řízení v Česku. Ve světle dosavadních informací skutečně velmi silně zvažujeme nabídnout do tendru vlastní satelitní řešení, i když to stále považujeme za ekonomický hazard státu. Mýtné firmy se z megatendru každopádně radovat budou. Jen pro upřesnění – prakticky nikde v Evropě státy nesahají ke zpoplatňování silnic nižších tříd, protože to nepřináší kýžené ekonomické efekty. Mýtné se soustřeďuje na dálnice, plné tranzitujících těžkých kamiónů. Už dnes se v ČR právě tam odehrává 96 procent veškerého kamionového provozu. Na Slovensku nejprve s velkými náklady rozšířili mýto na celou silniční síť v délce 16 tisíc kilometrů, aby ho nakonec na většině komunikací nevybírali. Dosahují tam příšerných provozních nákladů, kolem padesáti procent.

* Tendr má být údajně vypsán na maximální částku kolem 27 miliard korun. Pokud tomu tak skutečně bude, dosáhne stát úspor ve srovnání s nynějším provozem mýtného systému?

Neznáme žádné detaily chystaného tendru, takže mohu komentovat jen tuto částku, která se objevila v médií. Pokud je reálná, pak jde o absurdně vysokou sumu. Provoz nynějšího systému stojí v Česku 1,5 miliardy ročně, což jsou i z celoevropského pohledu skvělé patnáctiprocentní provozní náklady. Pokud by se stát choval jako řádný hospodář a vypsal soutěž na provoz nynějšího systému, tak by se pravděpodobně dostal ještě níže. Řekněme tedy, že jakýsi racionální strop tendru by měl být 15 až 18 miliard korun za desetiletý provoz systému, a to včetně nejrůznějších vylepšení či rozšiřování na budoucí dostavěné dálnice. Těch 27 miliard buď skrývá pořádnou rezervu na bůhvíco, nebo řečeno s nadsázkou – Česko za to hodlá zpoplatnit celou Evropu.

* Jakou Kapsch očekává v tendru konkurenci?

Předně je třeba říct, že už teď český tendr budí pozornost. Jde o ojedinělou soutěž, jaká nemá v Evropě dlouho obdoby. A to svou velikostí a okolnostmi, kdy stát dobrovolně do tendru znevýhodní svůj vlastní systém a jen proto, aby uspokojil poptávku některých komerčních firem, vyhodí fungující mýto do sběru. Nicméně očekávám, že se pro tendr poskládají tak čtyři konsorcia. Zajímavé nabídky lze čekat určitě od Italů, Francouzů i z Německa. 

* Kapsch slaví nyní nejen ve svém mateřském Rakousku, ale i v České republice kulatá výročí. Můžete k tomu říci nějaké podrobnosti?

Globální holding Kapsch vznikl před 125 lety ve Vídni, když jej zakládal Johannes Kapsch, a firma je dodnes v rukou této rodiny. V Česku si nyní zároveň připomínáme čtvrtstoletí působení Kapsche na zdejším trhu. Hned po sametové revoluci tady vznikla pobočka, která se rychle vypracovala mezi nejdůležitější v holdingu. Zpočátku se věnovala IT/telco sektoru. Později se přidaly železniční technologie, a nakonec i mýto. Kapsch je dnes globální technologický holding, zaměstnávající na šest tisíc specialistů v 95 pobočkách na pěti kontinentech.

 

Čtěte dále